Zdravím, musím se podělit o jednu poučku která mě zasáhla.
Peníze člověka nemění – ukazují, kým je, když už nemusí být příjemný
Zrovna nedávno jsme se s mým společníkem a nejlepším kamarádem v jedné osobě bavili, jak jsme čím dál tím arogantnější. Je to snad tímto? Jsme všichni v základu arogantní a jen to že musíme klonit hlavy z obavy o svojí existenci, nás nutí být zdvořilí?
Pište prosím do komentářů svoje názory, budu moc rád.
Radek Kilevník
Autor: Radek Kilevník
Jsem jednatelem a většinovým majitelem ExitShop s.r.o. Kromě eshopové platformy ExitShop, provozuji také několik úspěšných Dropshippingových eshopů a řídím tři sklady v ČR.
Chci tady upřímně říct čím se zabývám a co se mi honí hlavou, abych si přitáhl do života ty správné lidi. Celý život se snažím dosáhnout svobody. Peníze jsou super, ale tím to zdaleka nekončí.
Můj Facebook.
Můj Youtube kanál.
Zobrazit archiv autora: Radek Kilevník
A myslíš, že se to týká jen obchodování, nebo je to i v osobním životě?
Samozřejmě že v celém životě.. prostě lidé si myslí, že peníze kazí lidi protože se bohatí v jejich očích chovají nadřazeně. Já si to už nemyslím, chovají se nadřazeně protože takový jsou.
To znamená, že jsi pak arogantnější i v oblastech, které nepřinášejí zisk (ve smyslu bohatství)?
Já si myslím že ano… Když to vztáhnu na sebe, tak tím že se zvyšuje nějaká moje finanční základna, pozoruji jak mám pořád menší strach z úřadů, policie atd a chovám se trochu jinak k lidem kolem.. člověk se prostě už nebojí, protože ví že mnoho komplikací které by mohly přijít dokáže už v pohodě vyřešit apod. A jsem taky upřímnější, mnohem, dřív jsem chtěl být s každým zadobře, teď chci být zadobře jen s těmi kdo za to stojí.
Myslím, že by bylo příliš snadné aplikovat vaši osobní zkušenost na všechny lidi.
Naše chování ve většině případů řídí ego. Ego je naše představa o nás samých, se kterou se (naneštěstí) ztotožňujeme. Ego chce být důležitým a bojí se být bezvýznamným ničím.
Stanovujeme si cíle a touhy, abychom jejich naplněním získali pocit vlastní důležitosti nebo si ho alespoň tak nějak udrželi. Chceme pozornost druhých, abychom mohli být přesvědčeni o své vlastní důležitosti. Ten, kdo je přesvědčen o hodnotě sebe samého, nepotřebuje pozornost/uznání druhých a nemusí mu záležet na tom, co si o něm budou myslet.
Uvědomování si vlastní důležitosti způsobuje dobrou náladu. Ten kdo má dobrou náladu a má se dobře nemusí používat obvyklé způsoby k získání pozornosti/uznání lidí. To ale v žádném případě nemusí znamenat aroganci, člověk se stává sám sebou a znám lidi, kteří jsou sami sebou a jsou velmi laskaví. Jejich sebeuvědomění nespočívá v myšlence “jsem lepší než ostatní”, ale v něčem jiném.
Přikládám úryvek jednoho filmu, který to přesně vystihuje:
http://youtu.be/d-pDJycVG9Y
(jde o to říká ten chlápek, vizuální efekty jsou vedlejší)