Na tenhle citát Richarda Bransona jsem si vzpomněl zrovna dneska, když jsem si přečetl emoční komentář jednoho nejmenovaného pána, který tvrdil, že do práce chodí, „bo musí!“
V první chvíli mi ho bylo docela líto, protože v dnešní době, kdy se každý třetí válí doma na slušné podpoře, něco muset, to je vážně pech. Pak mi ale došlo, že on taky nic nemusí a teoreticky by si mohl dělat, co chce. Jenže je už tak dokonale naočkován a naučen, že ho možnost změny nikdy v životě ani ze srandy nenapadne.
V tu samou chvíli mi došlo, proč dnešní revoluční základní školy nefungují na principu povinné školní docházky, ale naopak dětem umožňují přijít do školy jen tehdy, kdy chtějí. A celý ten myšlenkový řetězec jsem zakončil tím, že zabít v někom podnikatelského ducha je vlastně zcela jednoduchý proces.
Stačí k tomu rodiče, kteří vám od malička opakují, co všechno musíte. Pak k tomu ve 3 letech přidáte vychovatelku ve školy, která bude dělat to samé a o tři roky později paní učitelku s identickou mentalitou. Co z toho vznikne? Člověk, kterému byla z hlavy totálně vymazána schopnost přemýšlet o tom, jaké má možnosti a co všechno může.
Za hranicemi zaměstnání má černočernou tmu, do které se nikdy nevydá, protože ho to ani nenapadne. Řád, řád, řád – tohle musím, tohle nesmím. A okolo dvoumetrová betonová zeď, asi tak nějak to v hlavě takového člověka vypadá. Může to být sebešikovnější a sebetalentovanější osobnost, ale nikdy toho naplno nevyužije, protože v něm nikdy nikdo nepěstoval schopnost rozhodovat se za sebe, nést za tato rozhodnutí zodpovědnost, umět přijmout riziko a fungovat bez vedení.
Rozumí jenom tomu, co musí, a to je schopen jako robot dělat, byť ho to nebaví, štve, nebo to dokonce nesnáší. A chraň vás bůh takovému člověku říct, že dneska je paleta možností díky internetu, možnostem cestovat a globalizaci tak široká, že když někdo opravdu chce makat, neví, co dříve dělat a kam dříve skočit. V tom lepším případě si vyslechnete jenom to, co já – tedy že za práci musí být rád a chodí tam, protože musí. V tom horším možná dostanete ránu.
Richard Barnson má pravdu a těch možností je pro každého, kdo ovládá aspoň průměrně angličtinu a počítačovou gramotnost tolik, že to vlastně až není vtipné. Stejně si ale myslím, že od toho nejmenovaného pána z Bruntálu by dostal za uši stejně, jako já … miliardy nemiliardy :).