Nevím proč, ale přijde mi, že právě ti lidé, kteří prohlašují, že nepotřebují moc peněz, jsou skromní a spokojí se s málem, takže jsou podle svých slov vlastně maximálně spokojení, patří zároveň k těm, kdo nejvíc nadávají na všechny ty „pracháče“. Není to ve výsledku tak, že peníze tajně milujeme úplně všichni.
Peníze jsou super věc – koupíte si oblečení podle svého gusta, technologické vymoženosti podle svého gusta, postavíte dům podle svého gusta a vedle něj zaparkujete auto podle svého gusta. Teoreticky řečeno byste pro tyto věci peníze vůbec nepotřebovali, protože byste si je prostě vyrobili/postavili sami.
V dnešním světě je ale něco takového absolutně nepředstavitelného – není na to čas. Proto každý volí raději firmu/výrobce/distributora, kterému zaplatí a má klid. Peníze jsou tedy vlastně zcela nepostradatelné. Ano, nějaký aktivista může prohlašovat, že nic nemá, nic mu nepatří a stejně si krásně žije. Zkuste ale s takovým přístupem založit rodinu a vychovávat děti …
Osobně jsem nedávno ve vydělávání a utrácení peněz našel pro sebe zase nový rozměr – vydělávat peníze mě baví proto, že pak můžu jít a dát je někomu šikovnému, kdo z nich zase bude mít radost, protože půjde a koupí si to, co chce zase on a takto ten kolotoč s původně mými penězi může pokračovat donekonečna.
Stačí k tomu jediná věc – jít a koupit si, co chcete (samotné vydělávání peněz jako překážku bych pominul, protože to není nepřekonatelná překážka a asi nikdy v lidské historii neměl obyčejný člověk větší šanci a příležitosti zbohatnout kdykoliv, kdy se mu zachce něco pro to udělat). Pokud to navíc berete tak, že svým utrácením pomáháte de facto i České republice/Slovenské republice, nebo jiné zemi, ve které zrovna žijete a kterou máte rádi, je ideální vydělávat zahraniční peníze a utrácet je tady – berete kapitál třeba ze Spojených států a zpětně ho vkládáte do naší země. Tím pádem má pro vás vydělávání zase další, vyšší rozměr.
Možná jsem ještě moc mladý, ale nevěřím nikomu, kdo říká, že peníze nepotřebuje a peníze neřeší. Zkusil jsem si, jaké to je, když nemáte finanční situaci vyřešenou a nevíte, jestli peníze budou, nebo ne. A pak jsem si zkusil, jaké to je, když máte esenciální výdaje vyřešeny a můžete žít s lehkostí toho, že do jisté míry finance zkrátka neřešíte (víte, že budete mít bez problémů kde bydlet a co jíst). Psychologická pohoda, kterou přináší ten druhý stav, je sama o sobě k nezaplacení.
Pohodovou neděli přeje všem Tomáš Durčák