Sir Ken Robinson, 20 minut, kapka anglického humoru a téma vzdělání. Dva a půl roku stará přednáška, pořád zcela aktuální téma. Školství se ostatně nezměnilo už od dob průmyslové revoluce. A nebál bych se říct, že po celou dobu efektivně zabíjí řadu malých talentů a géniu.
Člověk neuvěří, dokud neuvidí na vlastní oči dospělého člověka, který se panicky bojí toho, že by selhal, že by se mu něco nepovedlo, protože vůbec netuší, co by dělal dál – pro něj by šlo beze srandy o konec světa. Jaký je důsledek? Nechci být vulgární, takže jenom řeknu, že takoví lidé zcela bezdůvodně žijí své životy skrčeně v malém prostoru mezi mantinely, odkud se bojí vykročit, aby náhodou neudělali něco špatně. Přitom možná mají mimořádné nadání a potenciál.
Ono i v té škole nás většinou pravopisu naučí až pětky z diktátů a červené škrtance přes polovinu našeho češtinářského výtvoru. Na druhou stranu však inkasování pětky není z psychologického hlediska příjemné, protože nakonec se ve škole nehraje na vědomosti a učení, ale na známky.