Toto je výsledek dlouhého přemýšlení a také mého docela složitého životního vývoje. Před časem jsem koupil doménu exit.cz a nevěděl pořádně proč, ale postupně mi to došlo co na ní udělám. Nebudu to rozepisovat moc zeširoka ale musím začít od začátku.
Na světě je nádherně, to že tu jsme je zázrak. Co tu vytvořila civilizace je taky nádherné, ale má to svoje stinné a zrůdné stránky a těm se chci vyhnout.
Uvědomil jsem si, že systém, který je na tomto světě nastavený je všude a je nezničitelný. Možná se to zlepšuje atd, ale podle mě je jen několik možností, jak tady na světě ten život žít (4 základní přístupy). První způsob je žít v souladu se systémem, respektovat jeho pravidla a být šťastný. Druhý způsob, který jsem si vybral já, je naučit se jak systém funguje, respektovat jeho pravidla a na jeho principech si proti němu postavit ochranu a být šťastný. Třetí způsob, který vidím taky kolem sebe je, že se člověk naučí hrát podle pravidel systému, aby se v něm mohl postavit na vrchol, jakoby ho spoluovládat a být šťastný. Čtvrtý, nejrozšířenější a nejhorší způsob je nesnášet systém, nerespektovat jeho pravidla a nechat se systémem semlít. On je totiž systém opravdu všude a prostě neutečete. Můžete do nějaké odlehlé končiny v Indii a být tam po zbytek života mezi lovci, ale už se sem nemůžete vrátit. Ty dluhy na sociálním atd by byly už nezaplatitelné. To je bohužel taky varianta, kterou žije 98% lidí, ale nejsou a nemůžou být šťastní (budou lhát že ano, ale není to tak, není úniku, systém si je podrží ve fabrikách odkud se nedá uniknout nebo jen hrozně těžko).
Takže jsem se rozhodl že:
- Uvědomil jsem si, že celé je to jen jako, je to umělé. Vztahy, zážitky, štěstí, to jsou skutečné věci. OSSZ, VZP, FÚ, ÚOOÚ, ČOI a podobné věci, to je jen jako, to je nastavený, lidmi uměle vytvořený systém. Takže budu hrát tu hru, naučím se jí, ale nebudu jí nikdy upřednostňovat proti reálnému světu. Například půjčit si peníze od přítele, abych mohl zaplatit FÚ a riskovat tak přátelství je totální nesmysl a už to nikdy neudělám – kvůli hře, riskovat něco skutečně hodnotného.
- Vytvořím si ochranu proti systému tak, že v něm vybuduji fungující věci (firmy) a to tak, abych je nemusel ovládat alespoň jednotky měsíců a ony fungovaly – dodávaly peníze do hry i pro mě, abych je mohl směnit za zážitky a upevnění vztahů a zdraví atd.
- Už se nebudu pro peníze nervovat a stav účtu mi bude ještě víc ukradený než dřív.
- Úplně odříznu zbytek zbytečného telefonování a s úředníky budu jednat jen jako s prostředníky mezi mnou a hrou, kterou hraji jen proto, abych jí nemusel hrát do konce života a nebo být nedej bože její otrok. Takže pro mě jako lidi skončili.
Možná si tohle uvědomujete automaticky, ale mě to docházelo postupně a docela mi pomohlo si to takhle sesumírovat. A proč to prezentuji veřejně je, že doufám, že se mezi reakcemi od trollů najdou i smysluplné názory, které mi pomohou tuhle myšlenku vypilovat a třeba to někoho zase inspiruje a já mám hrozně rád děkovné emaily 🙂
Takže, pokud nejste šťastni ve fabrice a nebo víte jako já, že byste tam umřeli 🙂 tak:
Budujme svůj EXIT
Pro mě to je:
Když bude mít toto téma ohlas a já doufám že bude, protože snad nepracujete jen abyste pracovali a budete ochotni se svěřit tak jako já, tak bychom na EXIT.CZ mohli udělat nějaký blog nebo něco, kde by každý mohl ten svůj EXIT prezentovat.
Radek Kilevník
